Moravskoslezský dobrman klub

Moje účast na IDC ve Švédsku.

Letošní dny IDC se konaly pro nás trošku z ruky na severu Evropy ve švédském Nyköpingu ve dnech 29. června až 1. července 2008. Nejen vzdálenost a složitá cesta, ale také složité veterinární požadavky se projevily na účasti.

Byl jsem zvědav, jak se tato vyspělá severská země předvede v pořádání tak prestižní akce, jakou IDC je. Zvykli jsme si na nějaký standard, který prezentovaly kluby Maďarska a Slovenska. Tyto postavily laťku skutečně hodně vysoko. Moje zvědavost byla záhy ukojena. Abych dlouho neunavoval výčtem toho, co se mi nelíbilo, shrnu to velmi krátce. Organizace výstavy, zázemí pro vystavovatele, hosty VIP, rozhodčí a samotné návštěvníky, nedosahovali zdaleka úrovně našich klubových výstav, pořádaných pro naše členy. Rovněž prostředí kongresu nebylo adekvátní takovéto sešlosti. Byl jsem tím vším rozčarován a zklamán, neboť jsem čekal něco úplně jiného. Pro ostatní delegace to však bylo velmi poučné, aby jako příští pořadatelé takovéto akce se měli čeho vyvarovat.

Bylo mi z toho velmi smutno, neboť v tomto roce měl pořádat dny IDC náš klub, ale v důsledku přijetí nových zákonů jsme byli nuceni se této akce zříci. No snad v budoucnu.

Vrátím se však ke kongresu, kterého jsem se za náš klub zůčastnil. Přítomno bylo 20 států světa, z toho Anglie, Slovinsko, Francie jako pozorovatelé, o jejichž členství se následně hlasovalo. Zahájil president Wiblishauser a přivítal přítomné delegáty. Byl přečten zápis z kongresu 2007 z Milána, byla provedena kontrola kontaktů na funkcionáře klubů, placení členských příspěvků, byla dána možnost členům nahlédnout do účetnictví IDC a hospodaření s finančními prostředky. Za tuto práci poděkoval president všem členům výboru. Byl podán návrh na vyloučení Řecka z IDC, které se neúčastní kongresů a dva roky zpětně neplatí příspěvky řádného člena. Následně se hlasovalo o přijetí nových členů Francie – již jednou členem byla, znovu přijata. Nově vzniklý druhý klub v Anglii, vysvětluje důvod rozpadu klubu v Anglii na dva – odlišné názory na činnost a chov dobrmana. Přijati podmínečně, neboť pro nepřítomnost původního klubu nebyla možnost objektivního posouzení. Jako poslední bylo přijato Slovinsko.

Velmi důležitým bodem bylo napomenutí Ruského dobrman klubu presidentem IDC, který uvedl, že je zjištěno, že psi narození v Rusku nemají do rodokmenů uváděna tetovací čísla ani kódy čipů. Takže pes s rodokmenem se nedá blíže identifikovat. Tato situace je i u chovných jedinců, kteří jsou tímto neidentifikovatelní. Proto se může stát, že koupíte v Rusku psa s rodokmenem, ale ne zcela s prokazatelným původem. President poukázal na tyto problémy s tím, že Ruský klub by tuto situaci měl vyřešit tak, aby původ psů byl zcela jasný jak u odchovaných štěňat, tak jejich rodičů.

Na adresu pořadatelů dnů IDC ve Švédsku 2008, zaznělo poděkování, za úspěch je považována účast 440 dobrmanů i přes složitosti veterinárních předpisů, které jsou ve Švédsku zavedeny. Bylo potěšitelné, že i Česká republika zde měla zastoupení prostřednictvím paní Marie Klvaňové z Prahy.

Následně přešlo jednání k chovu dobrmanů v rámci IDC. Bylo konstatováno, že chov dobrmana je uspokojivý, zdravý a bez výraznějších problémů. Zvláštní pozornost byla věnována problematice srdečních vad, o kterých se v poslední době hodně hovoří a provádí se jejich vyhodnocení. Dva roky se toto pečlivě sleduje v Německu a výsledek je takový, že 2-3 % dobrmanů mají lehké poškození srdce. V příštím roce se rozhodne, zda se v tomto bude pokračovat či nikoliv. Nikdo však nemůže potvrdit časté onemocnění srdce dobrmanů, ale nikdo nám nemůže vytknout, že jsme neudělali nic pro vyloučení nemocných dobrmanů z chovu. Můžeme potvrdit, že dobrmani mají velmi málo nemocí srdce a můžeme potvrdit, že naše plemeno je relativně zdravé. Vyšetření srdce se nadále nechává na vůli chovatele.

Rovněž roste popularita provádění ZTP mimo zemi původu. IDC dává tomuto trendu zelenou, neboť se složení této zkoušky stává prestižní záležitostí a je to první krok ke sjednocení klubů uvnitř IDC v provádění bonitací.

Dále president Wiblishauser hovořil o problému číslo jedna – kupiraci. V Německu se s tímto bojuje od roku 1987. Situace je neuspokojivá, neboť v každém členském státě je situace jiná. Někde se kupíruje všechno, jinde nic. Někde uši, jinde ocas. Proto do současné doby nezměnil president standard, aby bylo možno vystavovat všechny jedince. Žádá o spolupráci, neboť Německo není diktátor, ale jen společně můžeme dosáhnout nějakého posunu. Pro přehled bude rozeslán dotazník, aby bylo jasno, v kterém státě se co může a nesmí.

Rovněž byl v roce 2007 rozeslán dotazník na řídící složky chovu (ČKS), jak jednotlivé kluby zasahují do chovatelské činnosti, včetně zápisu štěňat, kontroly vrhů a podobně. Odpověď však nedošla žádná a tak dotazy přijdou opětovně, ale již na představitele jednotlivých klubů. Snahou je sjednocení pravidel chovu a zápisu dobrmanů v členských státech IDC.

Dalším bodem diskuse bylo obnovení funkčnosti webových stránek IDC – ujal se toho pan Ratenbacher za spolupráce Rumunska.

Francie požádala o pomoc v proškolení rozhodčích specialistů na dobrmany, dosavadní neznají standard, do chovu se pouští jedinci s hrubými vadami. Doporučeno zvát rozhodčí z jiných států na chovatelské akce, specielní a klubové výstavy, a to takové, kteří jsou dlouholetými odborníky a mají o plemeni přehled.

V rámci IDC výstav byl zaveden nový titul „ Universální světový vítěz“. Kritéria: získat výbornou v třídě šampionů a na MS ve výkonu získat 270 a více bodů.

Závěrem kongresu byla provedena kontrola připravenosti členských států na akce v následujících letech.