GENOMIA – GENETICKÁ LABORATOŘ provádí testy geneticky podmíněných chorob – níže v článku se dozvíte víc – pro mnohé chovatele a majitele dobrmanů je nové, že testují i DCM- DCM 1, DCM 2. DCM 3 DCM 4 geny (pro členy klubu jsou v Genomii slevy)
Genetické testování u dobrmanů
Abychom mohli zajistit zdravou budoucnost našeho plemene, je třeba věnovat pozornost nejen exteriéru a povaze, ale také genetickému zdraví. Díky moderním laboratorním metodám se genetické testování v posledních letech stává nedílnou součástí zodpovědného chovu psů. Pomáhá nejen v prevenci nemocí, ale i při plánování chovu – například ve výběru vhodného partnera či ve snaze zabránit výskytu rizikových kombinací.
Mnoho dědičných onemocnění u psů, včetně těch, která se vyskytují u dobrmanů, se přenáší autosomálně recesivně. To znamená, že pes může být zcela zdravý a bez viditelných příznaků, přesto v sobě nese vadnou alelu a je tzv. přenašeč. Pokud se takový přenašeč spojí s jiným přenašečem, může se u části potomků nemoc projevit naplno. Právě proto je důležité znát genotyp svého psa – jen tak můžeme odpovědně plánovat spojení a zabránit narození postižených štěňat.
Dědičná onemocnění nejčastěji ohrožující dobrmany
Dilatační kardiomyopatie (DCM) je jedním z nejzávažnějších a nejčastějších (odhad prevalence je 58,2 %) onemocnění, které se u dobrmanů vyskytuje. Jedná se o onemocnění srdečního svalu, které provází příznaky, jako srdeční arytmie či dysfunkce myokardu a může vést k náhlému selhání srdce. Existuje vícero genetických variant, např. DCM1 a DCM2 byly objeveny u americké populace dobrmanů, zatímco DCM3 a DCM4 či jejich kombinace se vyskytují u evropských linií. Dědičnost těchto variant je charakteristická neúplnou penetrancí. U jedinců, kteří jsou testováni jako geneticky postižení, se mohou objevit závažné symptomy, ale nemusí to být pravidlem — někteří jedinci jsou postižení mírně, jiní dokonce vůbec. Genetický test napomůže odhalení jedinců, u kterých existuje riziko projevu onemocnění. Přestože genetické testy nedokáží pokrýt všechny formy DCM a nepomohou odhalit míru symptomů onemocnění, jsou cenným nástrojem pro identifikaci rizikových jedinců.
Von Willebrandova choroba typu I (vWD) je poruchou srážlivosti krve. Je způsobena nedostatkem plazmatického von Willebrandova faktoru (vWF), glykoproteinu, který hraje důležitou roli ve srážení krve. Nemoc může způsobit nadměrné krvácení kůže a sliznic při zranění nebo operaci, hojení ran bývá komplikované. Mutace je děděna autosomálně recesivním způsobem.
Degenerativní myelopatie (DM) je progresivním neurodegenerativním onemocněním, které se objevuje u široké škály psích plemen. Onemocnění se zpravidla začíná projevovat okolo osmého roku života a je charakterizované postupným slábnutím pánevních končetin, problémy s koordinací a chůzí a následnou atrofií svalstva, ataxií, inkontinencí až úplným ochrnutím zadních končetin. Dědičnost mutace je autosomálně recesivní.
Relativní novinkou v testování je hluchota specifická pro dobrmany. Může být buď jednostranná nebo oboustranná, přičemž jsou způsobeny různými mutacemi v odlišných genech. Obě varianty hluchoty jsou ovšem spojeny s dysfunkcí vestibulárního systému, jako je vychýlení hlavy nebo nepřirozený záklon hlavy, ataxie či rotace při pohybu. V obou případech je mutace děděna autosomálně recesivním způsobem.
Testování barev srstiKromě zdravotních rizik lze geneticky testovat také zbarvení srsti. Dobrmani se mohou narodit v několika barevných variantách – nejčastěji černé a hnědé, případně s ředěním barvy (modrá, isabella). Testováním takzvaných barevných lokusů B a D lze zjistit, zda je pes nositelem recesivních barev, které se nemusí projevit navenek, ale mohou se objevit u potomků. Tyto informace jsou důležité například při plánování spojení, pokud chceme zachovat nebo naopak eliminovat určité barevné znaky.
Lokus B určuje přítomnost černého nebo hnědého pigmentu — eumelaninu. Zatímco alela B je dominantní a podmiňuje černou barvu srsti, alela b je recesivní a způsobuje hnědou barvu. Jedinci s genotypem BB a Bb budou tedy černí, jedinci s genotypem bb budou naopak hnědí.
Lokus D určuje ředění barvy. Dominantní alela D značí normální pigmentaci (genotyp DD a Dd), recesivní alela d (genotyp dd) způsobuje ředění barvy z černé na modrou nebo z hnědé na isabellovou.
Genetický profil
Samostatnou kategorií genetických testů je tzv. DNA profil. Testování genetického profilu slouží k jednoznačné identifikaci psa na základě jeho DNA. Je to obdoba lidského otisku prstu – každé zvíře má unikátní genetický kód. Výsledky testu se využívají zejména pro ověření původu (parentitu), při krytí, registraci štěňat i při mezinárodním uznávání vrhů. U většiny chovatelských klubů je tento profil doporučován nebo dokonce povinný pro chovné jedince. Test se provádí jednorázově a zůstává platný po celý život psa.
Důležitost testování a doporučení pro chovatele
Genetické testování není jen módní trend, ale zásadní nástroj pro prevenci dědičných chorob a udržitelný chov. Testování není o diskvalifikaci jedinců – právě naopak. Díky znalosti genetiky můžeme spojovat psy tak, aby se vadná alela neprojevila, a přitom jsme nepřišli o cenné geny z hlediska povahy, exteriéru či pracovních vloh.
Ideální volbou pro chovatele dobrmanů je výhodný balíček genetických testů, zahrnujících vyšetření na vWD, DM, DCM, hluchotu i barevné lokusy, který nabízí laboratoř Genomia. Ganomia navíc poskytuje klubové nebo výstavní slevy a připravuje speciální akce na vyšetření pro různá plemena.
Průběh vyšetření
Objednání vyšetření je možné na webových stránkách laboratoře Genomia. Po vyplnění žádanky vám Genomia odešle odběrovou sadu. Samotný odběr provede osoba oprávněná k identifikaci psa podle čipového čísla (veterinář nebo odpovědný pracovník laboratoře Genomia na některé z kynologických akcích). Odběr není nijak bolestivý, provádí se stěrem sliznice vnitřní strany tváře. Důležité je poté správné uložení vzorku do prodyšné papírové obálky, která je následně doručena poštou do laboratoře. Po zpracování vzorku a platbě obdrží zákazník e-mailem výsledkovou zprávu ve formátu pdf.